PÍSEŇ

Jiří Mahen

PÍSEŇ
Tu píseň horoucí – o, slyš ji, slyš! Ji zpívá potápěč nad vodou nachýlen: Spí poklady u lesů korálných a čekají, kdy boží spatří den. Tu píseň mučivou – ó, slyš ji, slyš! Ji zpívá potápěč nad hrobem schýlený: Buď s klidem tu, kdo předčasně jsi kles’ a v plavbě zemdlel slabý rameny – Ó, slyš tu píseň přece, tolik dojala a tolik roztesknila, příliš pravdivá: Mír budiž s tím, kdo nad poklady spí, klid budiž s tím, kdo v hrob se podívá! Můj potápěči, jedno zbylo však: Květ ráje roste až u sama dna. Dnes vezmi ho! A přines na světlo, by ztichla bolest touhy záhadná. 37