KOŠÍČEK

Jiří Mahen

KOŠÍČEK
Ze zlatých proutků byl spletený umně, vzal jsi ho do ruky – jen jen se třás... O jednom kvítku jen košíček sníval – pomněnku modravou chtěl zas a zas, najednou vzpomněl si na srdce moje. Dám mu je, dám? 19 V hloubce tvých očí jak najednou zvadlo kvítí mé naděje, nevím už sám. Ulicí jdeme a zahneme v pole. Chvíli tě v náručí nepochovám. Takový chlad! Chceš ještě mé srdce? Dám ti je, dám... Košíček čeká a proutky se třesou... Krve se dotkly – a už víc nechtějí. Do prsou jako by zabloudil stesk ledových severních závějí. Má milá, za horou, za lesem proč ještě vzpomínám?

Kniha Lyrika (in Dílo Jiřího Mahena, svazek 7) (1958)
Autor Jiří Mahen