BALADA XIX
Ó paní vzácné, které nehřešíte,
a jimž je cizí vůbec slovo hřích,
a paní krásné, které všechno víte,
a jimž je cizí hysterický smích,
a vy, mé paní v pekle, v nebesích,
i vy, jež snů teď jdete branami –
dejte nám chvíli čistou jako sníh
a rcete všechny Amen! za námi!
Vy mužná srdce, která udržíte
na bedrech svých, co heros kdys jen zdvih,
a kteří každý zmatek uvidíte,
jenž ukrývá se v zrádných tajemstvích,
a nezbloudíte na výpravách svých –
dnes pusťte nás v kraj třeba neznámý,
přejte nám chvíli čistou jako sníh
a rcete všichni Amen! za námi!
A vy, a vy, kdož už se nestydíte
žít po svém mravu, ne však po otcích,
kdož v každý zákon klidným zrakem zříte,
že lidské štěstí nikdy nepostih,
že neví pták, proč mizí v oblacích:
chci s milou svou dnes hložím, skalami.
Chvalte nám chvíli čistou jako sníh
a rcete všichni Amen! za námi!
POSLÁNÍ
Hle, všechen žal už hoří v pochodních!
Co dělat mám, když láska přála mi?
Nechte nám chvíli čistou jako sníh
a rcete všichni Amen! za námi!
70