JEDNOU...

Jiří Mahen

JEDNOU...
Jednou...! jako do klekání nade mnou to zašumělo. Jednou šla prý mimo láska, zbylo z toho smutné čelo. Jednou...! jako raketou to zasyčelo z noci kolem... Jednou byl já šťasten také, rázem hotov se vším bolem. Jednou...! Nač to dále přísti? Slovo krásné jako přítel, slovo jako lupič zrádné, slavné jako Vykupitel! Jednou možno líp že bude, jako jednou hůř už bylo, jednou snad to žití chudé zrodí něco jako dílo... Jednou přijde chvíle svatá, k nebi nás až vlny zvednou! Čím se já to těším vlastně, živ když jsem tu jenom jednou? 142