BUCAT
(Orthagoriscus mola)
Ejhle, co rybáři rozmilí chytili, chytili!
Jaká to placka a nedá se rozdělit na díly!
Chytili rybáři, chytili bucata, bucata!
Chtějí ho prodati za dinar, za dinar ze zlata!
Koupil bych věru ho, ale má podobu měsíce,
do jaké musil bych já ho dát láhve či sklenice?
A vždyť má do váhy na kila více než dvacet pět,
kolik bych na clu jen platil já, až bych jel domů zpět?
Pusťte ho raději do moře, přátelé – nechcete?
Vždyť on už sardele nehoní, už si to nesplete!
Jaké to ploutve dvě! Pusťte ho, ať už se netrápí,
ať zvíme, jak taký balon se noří a potápí!
A jestli kupec vám, jak prý řek, něco dá, něco dá,
pravím vám, že toho bucata, bude ach, přeškoda!
V žaludku nic nemá, na játrech červů jen do boha –
mravenci že už ho oberou? Jaká smrt ubohá!
172
Ej kupče, vycpeš-li slamou ho, čert ať si vezme tě,
v ničem ať štěstí tě nepotká nikde už na světě!
Sebe mu raději vycpěte, nežli vás v krámě sní,
vždy jste jak ryba ta zrovna tak pitomě nešťastní!