Marné tužby.

Adolf Brabec

Marné tužby.
Den znaven sivou hlavu sklonil vždy níž a níž nad šerou zem, na nebi červánek jen tronil a obru žen hor modrý lem. Já znovu snil a znovu sál do sebe tiché noci stín, když měsíc nebem matně plál a líbal černé země klín. Já toužil zas po jaré síle, po dávných snech již stlumených, jsem blíže smrti, dál však cíle, blíž tužeb marných, zlomených. 23
Básně v knize Dávné dumy:
  1. Ptáčkovi.
  2. Proč jméno Vaše...
  3. Za skřivánkem.
  4. Pousmání.
  5. Větru lkaní.
  6. Propast pekla.
  7. Píseň nemocné.
  8. Vzpomínka.
  9. Snu mládí.
  10. Vzpomínka.
  11. Těch květů bude málo...
  12. Prvnímu květu.
  13. Známé.
  14. Prvně v plesu.
  15. Zvonu.
  16. Vzpomínka na matku.
  17. Vzpomínka.
  18. Marné tužby.
  19. Rozloučení.
  20. Za cílem.
  21. Hvězdě.
  22. Juž jaro?
  23. Květu.
  24. Ve své jizbě.
  25. Osud člověka.
  26. Ve vašem zraku...
  27. Našemu žití.
  28. Procházka v parku
  29. V letním jitru.
  30. Život.
  31. Smutek.
  32. Jak krásně u nás bývalo.
  33. S hvězdami.
  34. Vítězství.
  35. Zapomnění.
  36. Rovné.
  37. Píseň z mládí.
  38. Písni.
  39. Píseň harfenisty.
  40. Píseň malířova.
  41. Za jasmínovým parkem jen...
  42. Píseň vystěhovalce.
  43. Písni.
  44. Z východu.
  45. Na kraji lesa...
  46. Procházkou.
  47. Na hřbitově.
  48. Na jaře.
  49. Záře luny.
  50. Rovům.
  51. Naše skály.
  52. V šumavských hvozdech.
  53. Lesem.
  54. Noc.