Píseň harfenisty.

Adolf Brabec

Píseň harfenisty.
Svou harfu mám tu jedinou, jíž svěřím žal a všechen bol, když smuten dál jdu dědinou, vše bezcitno je ke mně kol. Jak těžko je ten život vést, se rtů se vine jenom vzdech, však do písně jej nesmím plést, z těch vane jenom štěstí dech. Pouť má je bludná, kde je cíl, tak ptám se harfy ozvěnou, kde hrob si kolem kvítka svil, znít harfu slyším milenou!
Básně v knize Dávné dumy:
  1. Ptáčkovi.
  2. Proč jméno Vaše...
  3. Za skřivánkem.
  4. Pousmání.
  5. Větru lkaní.
  6. Propast pekla.
  7. Píseň nemocné.
  8. Vzpomínka.
  9. Snu mládí.
  10. Vzpomínka.
  11. Těch květů bude málo...
  12. Prvnímu květu.
  13. Známé.
  14. Prvně v plesu.
  15. Zvonu.
  16. Vzpomínka na matku.
  17. Vzpomínka.
  18. Marné tužby.
  19. Rozloučení.
  20. Za cílem.
  21. Hvězdě.
  22. Juž jaro?
  23. Květu.
  24. Ve své jizbě.
  25. Osud člověka.
  26. Ve vašem zraku...
  27. Našemu žití.
  28. Procházka v parku
  29. V letním jitru.
  30. Život.
  31. Smutek.
  32. Jak krásně u nás bývalo.
  33. S hvězdami.
  34. Vítězství.
  35. Zapomnění.
  36. Rovné.
  37. Píseň z mládí.
  38. Písni.
  39. Píseň harfenisty.
  40. Píseň malířova.
  41. Za jasmínovým parkem jen...
  42. Píseň vystěhovalce.
  43. Písni.
  44. Z východu.
  45. Na kraji lesa...
  46. Procházkou.
  47. Na hřbitově.
  48. Na jaře.
  49. Záře luny.
  50. Rovům.
  51. Naše skály.
  52. V šumavských hvozdech.
  53. Lesem.
  54. Noc.