Osud.

Adolf Brabec

Osud.
Tvůj osud je tvým druhem, jde k tobě – dítěti, snad zapudíš jej časem, on znovu přiletí. Tvůj osud je to všecko, co trpíš, co máš rád, a marně někdy v smutku, klneš mu tisíckrát. Tvůj osud je tvým stínem a druhem z mladých let. Jdi nazpět, odkuds přišel, on půjde s tebou zpět. 39