TOUHA.

Adolf Brabec

TOUHA.
Modré dálky v srdci leží, po všem mně dnes teskno je, tichounce si v duši sněží, všude bílé závoje. Horečka mi v tepnách hraje, zima, teskno, smutno je, hledám květy, hledám kraje, hledám klidu, pokoje. V samoty si duše slétá; – konec touhy jediný: užít tu ze všeho světa aspoň štěstí vteřiny! 42
Básně v knize Květy samot:
  1. VEČERNÍ PÍSEŇ.
  2. ITALSKÁ KRAJINKA.
  3. PODZIMNÍ MEDITACE.
  4. MELANCHOLICKÝ PODZIM.
  5. ROZLOUČENÍ.
  6. PO LETECH.
  7. VEČER U MOŘE.
  8. ČERVNOVÉ RŮŽE.
  9. NEVLÍDNÝ DEN.
  10. STESK.
  11. NÁVŠTĚVA.
  12. ZAKLETÝ ZÁMEK.
  13. SAMOTÁŘSKÝ KVĚT.
  14. PÍSEŇ MÉHO SRDCE.
  15. V BEZESNÉ NOCI.
  16. Z PLESU.
  17. ŠPANĚLSKÉ TANEČNICI.
  18. V TRÁVĚ.
  19. SMUTEK.
  20. *** Je marno vše, jen bolest zbyla
  21. HŘBITOV SLAVÍKŮ.
  22. NÁLADA.
  23. PÍSEŇ.
  24. UTIŠENÍ.
  25. PODZIM V PARKU.
  26. ZIMNÍ VEČER.
  27. KDYŽ SE TAK NĚKDY ROZPRŠÍ...
  28. KLEKÁNÍ.
  29. MINULOST.
  30. KVĚT SAMOT.
  31. VZPOMÍNKA Z ARKA.
  32. NÁLADA.
  33. *** Tak marno vše, jen zmar si zpívá
  34. PODZIM.
  35. INTIMNÍ SLOKY.
  36. TOUHA.
  37. NOCTURNO.
  38. MÁM STARÉ PARKY RÁD...
  39. PLÁČ HOUSLÍ.
  40. IN MEMORIAM.
  41. VEČERNÍ NÁLADA.
  42. RESIGNACE.