PÍSEŇ.

Adolf Brabec

PÍSEŇ.
Za nocí měsíčních, kdy květy plakaly, kdy cestou sypal sníh ten měsíc ospalý, a nudou, prázdnotou se nesla duše dál, kdy mraznou nahotou van sny mé všeckysvál,všecky svál, jsem plakat zapomněl!. Ten hovor dumavý, a kouzlo retů tvých, jež bez vší únavy za chvil těch zamlklých jen stále lákalo, kdy zrak vzplál pátravý a těchy tak málo, očí jas háravý – já plakat zapomněl!... 67

Kniha Zvadlé květy (1896)
Autor Adolf Brabec