KDYŽ JEL JSEM VEČER KOLEM CHIEMSKÉHO JEZERA...

Adolf Brabec

KDYŽ JEL JSEM VEČER KOLEM
CHIEMSKÉHO JEZERA...
Ach večer, ten večer mi nezmizí z duše, tak příbuzný, tesklivý pocit mne jal, když rychlíkem jeli jsme v horečné tuše, zřít zámek, jejž vystavěl bavorský král. Jen krvavá růže nám v červáncích vzplála, nad Alpami lehounký zachvěl se flór, jak rozsetá stráže když před námi stála ta světélka vesniček z modravých hor. A němě jsem hleděl po neznámém kraji, měl neznámé přání jsem, neznámý cit, jež lidská si duše jen vytvoří v báji, když vykřik’ kdos: v dálce je jezero zřít. Před zámkem jsem černé zřel rozvité kvítí, na hladině lehounký větřík si hrál, mne zdálo se, na loďce jakby jel sníti v černém svém pláštíku nešťastný král... 47
Básně v knize Listí padá...:
  1. Zda vyslovím, co tají srdce hlubiny,
  2. VIDĚNÍ.
  3. ***   V snů závrať se nám život mění,
  4. BÍLÉ NOCI.
  5. NEZNÁMÝM KRÁSKÁM.
  6. PODZIMNÍ PROCHÁZKA.
  7. ŽLUTÉ RŮŽE.
  8. MATCE.
  9. VZPOMÍNKA.
  10. PÍSEŇ MÉHO SRDCE.
  11. LIST PŘÍTELI.
  12. PÍŠE, PÍŠE RUČKA BÍLÁ...
  13. TY ODCHÁZÍŠ?
  14. ROZLOUČENÍ.
  15. PÍSEŇ LÁSKY.
  16. NEŽ PRCHNE VŠECKO...
  17. MILUJ!
  18. PŘÍPITEK PRVNÍ LÁSCE.
  19. MELANCHOLIE.
  20. PRVNÍ LÁSCE.
  21. ***   Nejsladší má chvíle bývá,
  22. ***   Nad štíhlé, krásné tělo její
  23. LÍTOST.
  24. PODZIMNÍ PÍSEŇ.
  25. PO LETECH.
  26. PŘED POHŘBEM.
  27. KDYŽ JEL JSEM VEČER KOLEM CHIEMSKÉHO JEZERA...
  28. PODZIMNÍ MEDITACE.
  29. VEČERNÍ PROCHÁZKY.
  30. VZPOMÍNKA NA MOŘE.
  31. VZPOMÍNKA.