NA SAMOTĚ.

Bohumil Adámek

NA SAMOTĚ.
Samota v rokli. Koso proti ní z březových mladin útes lysý ční. Mrtvo. Vzduch prahne vedrem žní. V samotě pusto. Lidé po poli o sklizeň do mrákot se mozolí, aby ji strhli v stodoly. Ve dvoře na stráž zůstal hafan jen. Nikdo tu blíž, přec štěká celý den, vrčí a vyje rozchraptěn. Štěk mu zas měkce vrací skalní zeď... S útočným vztekem chrlí psisko teď ozvěně své – psí odpověď. – [107]