NOC.

Jan Vrba

NOC.
Noc byla jasná, bezhlesá.... Nad městy, lány, lesy klenula se hvězdnatá nebesa... Kol bylo ticho a byl chlad... Obrazem nebe voda chlubila se, v břeh měsíc stíny klad’... Paprsky hvězdné zpívaly: „Co země ztuhla, v krve prolévání jen jsme se dívaly.“ Zašeptal vítr v osykách: „Sta věků nářky nesu, proklínání – klopýtám v mrtvolách.“ Vln chvěním řeka zvonila: „Ať kdykoli jsem zemí tekla, čistá jsem nebyla.“ A bylo ticho, a byl chlad – když ke mně z hloubky země řekla: „Můj synu, měj mne rád!“ 14. I. 1916.
19
Básně v knize Zahrada getsemanská:
  1. KRÁLOVSTVÍ ŽENY.
  2. JE TICHÁ NOC, je světlá noc, pod okny voda zpívá,
  3. MODLITBA V ÚZKOSTI.
  4. TICHÁ PÍSEŇ.
  5. ČESKÁ KRAJINA.
  6. NOC.
  7. UŽ TADY NEBUDEM’, leč země krásná ještě
  8. SESTRA BOLEST.
  9. ZASTAVENÍ.
  10. PŮLNOC.
  11. NA NEZNÁMÝ HROB.
  12. PERPETUUM SILENTIUM.
  13. ZAHRADA GETSEMANY.
  14. MÁ VLAST.
  15. RODNÉMU KRAJI.
  16. PRAZE.
  17. HODINA JEDENÁCTÁ.
  18. NOČNÍ STRÁŽ.
  19. HOVOR S MILOU.
  20. JITRO.
  21. DOKVÉTAJÍCÍ AKÁTY.
  22. PÍSNIČKA O BABÍM LÉTU.
  23. NAD LIPINOU.
  24. IRONICKÁ PÍSEŇ.
  25. VE DVOJÍM SOUMRAKU.
  26. LOM.
  27. PŘED ÚSVITEM.
  28. SVÍTÁNÍ NA VÝCHODĚ.
  29. JARNÍ DEN.
  30. NESPRAVEDLIVÁ CHVÍLE.
  31. BLAHOSLAVENI TIŠÍ...
  32. KRÁSNÝ DEN.
  33. BRATRSKÉ HOVORY.
  34. ŘEČ JANA KŘTITELE.
  35. VĚTRNÁ PÍSNIČKA.
  36. UKOLÉBAVKA.
  37. VICHŘICE.
  38. VLAHÝ VEČER.
  39. KŘÍŽ ZA VSÍ.
  40. CESTOU.
  41. EXODUS.
  42. ZTRATIL JSEM...
  43. ZASE...
  44. ÚŘEDNÍ ZPRÁVA.
  45. BABIČČINY ZVONY.
  46. SÝČEK.
  47. TICHO.
  48. POHLED Z HRADČAN.