SÝČEK.

Jan Vrba

SÝČEK.
Již bylo pozdě k ránu, když se vzbudil děd a napřímil se v loži... Hořela má lampa, v tmách byl celý svět, za mořem slunce boží... Děd used’ na postel, na okno upřel zrak a děl, že jitra vyčká... Do okna klepla větev, v tmách se ozval pták – a dědouš poznal sýčka... Ku předu nachýlil se, hlavou volně kýv’ a ruce sepial v klínu... A ďáblův zmetek houkal, houkal jako dřív do šeřících se stínů. Děd oddychl si těžce, pohléd’ dokola a potom řekl suše: „To asi někde v sousedstvu je mrtvola a sejček její duše...“ Já jsem se usmál, ale za dva dni Dr. Goll mluvil ve Vídni, a děd měl pravdu přece... 20. XI. 1917.
92
Básně v knize Zahrada getsemanská:
  1. KRÁLOVSTVÍ ŽENY.
  2. JE TICHÁ NOC, je světlá noc, pod okny voda zpívá,
  3. MODLITBA V ÚZKOSTI.
  4. TICHÁ PÍSEŇ.
  5. ČESKÁ KRAJINA.
  6. NOC.
  7. UŽ TADY NEBUDEM’, leč země krásná ještě
  8. SESTRA BOLEST.
  9. ZASTAVENÍ.
  10. PŮLNOC.
  11. NA NEZNÁMÝ HROB.
  12. PERPETUUM SILENTIUM.
  13. ZAHRADA GETSEMANY.
  14. MÁ VLAST.
  15. RODNÉMU KRAJI.
  16. PRAZE.
  17. HODINA JEDENÁCTÁ.
  18. NOČNÍ STRÁŽ.
  19. HOVOR S MILOU.
  20. JITRO.
  21. DOKVÉTAJÍCÍ AKÁTY.
  22. PÍSNIČKA O BABÍM LÉTU.
  23. NAD LIPINOU.
  24. IRONICKÁ PÍSEŇ.
  25. VE DVOJÍM SOUMRAKU.
  26. LOM.
  27. PŘED ÚSVITEM.
  28. SVÍTÁNÍ NA VÝCHODĚ.
  29. JARNÍ DEN.
  30. NESPRAVEDLIVÁ CHVÍLE.
  31. BLAHOSLAVENI TIŠÍ...
  32. KRÁSNÝ DEN.
  33. BRATRSKÉ HOVORY.
  34. ŘEČ JANA KŘTITELE.
  35. VĚTRNÁ PÍSNIČKA.
  36. UKOLÉBAVKA.
  37. VICHŘICE.
  38. VLAHÝ VEČER.
  39. KŘÍŽ ZA VSÍ.
  40. CESTOU.
  41. EXODUS.
  42. ZTRATIL JSEM...
  43. ZASE...
  44. ÚŘEDNÍ ZPRÁVA.
  45. BABIČČINY ZVONY.
  46. SÝČEK.
  47. TICHO.
  48. POHLED Z HRADČAN.