Má Paní, nejkrasší, již celý kosmos chová,

Viktor Dyk

Má Paní, nejkrasší, již celý kosmos chová, Má Paní, nejkrasší, již celý kosmos chová,
 mé srdce vzal mi svět a nepodal mi klid. Jsem zlý a roztrpčen, však tlumiti chci slova. Chci slova tlumiti, neb nechci hrdýmtvrdým být. My Nazaret jsme dlouho neviděli, a nyní s touhou přicházím zas blíž. Snů dobra dychtiv, a dny roztesknělý, Marie, Panní, prosím, slyš! Až odejde ten dav, jenž modlí se a klečí, má Paní, nejdražšínejdražší, chci viděti tě sám! Tvůj pohled zářivý mne dojímá a léčí, mluv, líbej, pevněporuč, vládni, poslouchám! Království tvoje věčná jsou a měkká, milosti plna, o Ježíši, sníš. Úleva jemná do mé duše stéká. Marie, Panní, prosím, slyš! 32 Chrám šerý je a svatí jsou už němí a nemluví už z keřů v ohni Bůh. Chrám šerý je a teskný kouty všemi a Vandalů řev přináší k nám vzduch. Tvé oči planou, pějí, hřejí pouze v dnech zkalených, kdy život jedna tíž. My setkáme se zase v svojí touze. Marie, Paní, prosím, slyš! 33
Básně v knize Síla života:
  1. Jdou chlady nocí, jdou chlady dní,
  2. Zlomil jsem hůl nad sebou samým.
  3. Z polí se to temně kouří.
  4. Sešli se. Noc již. Pozdní chvíle.
  5. Dnes mi to pověděly květiny,
  6. Ah, jak je smutný bledý markrabí!
  7. Dláždění deštěm se lesklo.
  8. V komoře rezaví po něm už zbraně.
  9. Tož vše už dal bych bez hlesu a rád,
  10. Plíží se večery, plíží se teskna...
  11. Už unavena schoulila se touha,
  12. A vše je mdlé a není naděje.
  13. Měl jsem rudý karafiát,
  14. Jak vítr vane,
  15. Poplašně zvoní ve vsi ještě zvon.
  16. Jsou všechny formy rozbity.
  17. Kdes za horami leží boží svět,
  18. Noc, noc mdle kolíbá slaboučký den,
  19. Už pátý měsíc obléhali jsme
  20. Mých neuposlechli jste rozkazů,
  21. Dnes slunce žhne... až bolí z toho oči.
  22. Má Paní, nejkrasší, již celý kosmos chová,
  23. Když touhu svou jsem hodil psům,
  24. Smutnější vítr v smutnější les vál
  25. Vy, pane, blouznílku, žár máte v očích svých,
  26. A klidno vše, a uspán kraj,
  27. Vždy časně ráno smutna vstanu
  28. Mí služebníci, ti mně nevěří,
  29. A přišla zas a byla trochu mdlou,
  30. Včera jsme brali Boha nadarmo.