NOČNÍ VÍTR.

Jan Vrba

NOČNÍ VÍTR.
Slýchám jej často v půlnoční chvíli, jak sadem bloudí a potichu kvílí – přichází občas, až na okno sedne, zavzdychne lehce a zase se zvedne; žaluje hlasem tesklivě znícím... Bdících rád nemá a závidí spícím... Bez konce, bez cíle je jeho cesta... Přelétne dědiny, přeběhne města – rád by se zastavil – bojí se lidí – za sebe sama tuze se stydí... Ostych svůj nese si do noční hluše – je lehký a teskný jak tulácká duše... A bloudí lány a bloudí lesy, pavoučí vlákna na stromy věsí – na lehkých křídlech v měsíční šeři nahání strachu bázlivé zvěři; každý svůj pohyb jí do sluchu vleptá, ať hučí v jedlích, ať s osikou šeptá... Rád by se někomu s bolestí svěřil, není však nikoho, kdo by mu věřil: nebe je daleko, ještě dál hvězdy – obilí v bázni mu uhýbá z cesty... Tak lítá – a lítá – poklidu nemá, hovoří s nocí – a ta je němá... 47 Slýchám jej často v půlnoční chvíli, jak nocí bloudí a potichu kvílí – usedá na chvíli, zase se zvedá – bez konce, bez cíle bloudí a hledá, až posléz unaven k samému ránu zapadne do zlata pšeničných lánů... 48
Básně v knize V polední stráni:
  1. POLEDNÍ STRÁŇ.
  2. DÁVNO JE TOMU...
  3. PRVNÍ SNÍH.
  4. OBZOR.
  5. BOROVICE.
  6. Z TOULKY ZA MĚSTEM.
  7. LETNÍ OBRÁZEK S TULÁKEM.
  8. LAVIČKA U LESA.
  9. VLASTNÍ PODOBIZNA.
  10. PÍSEŇ.
  11. DUBEN.
  12. PRAMEN.
  13. JARO.
  14. ORÁČ.
  15. RORÝS.
  16. V „MRTVÉM DŮLU“.
  17. NOČNÍ VÍTR.
  18. VOZOVÁ CESTA.
  19. ČERVEN.
  20. ŽITNÝ LÁN.
  21. CHVALOZPĚV K OSLAVĚ PŠENIČNÉHO POLE.
  22. STRÁŇ.
  23. OČI.
  24. POLEDNE.
  25. SRDCE.
  26. SEKÁČ.
  27. HODINA MILOSTI.
  28. PĚKNÝ DEN.
  29. ŠŤASTNÁ NOC.
  30. CESTA.