ZMIJE.

Jan Vrba

ZMIJE.
V habřině šedivé kmeny ční znaveny, a kalná voda jde roklemi. Zvolna a neslyšně vzrůstají kořeny, zmije spí hluboko pod zemí. Zmije sní v dutinách do klubka stočeny, bez hnutí, bez dechu krásný sen, svítí v něm v pasekách bělostné kameny, nebesa modrá a žhavý den. Sychravá pohoda! V habřině s kmeny vichřice divoce počla si hrát... Haluze sviští své navyklé steny... Nemohu za to, že zmije mám rád. 7