ZATÍŽENÍ.

Josef Lukavský

ZATÍŽENÍ.
Komu není při zrození dáno, v lékárně do smrti nekoupínekoupí, a co se stromu je oderváno, na strom jistě více nevstoupí. Ale čím kdo zatížen je v žití, může ještě pro potomky míti, což dospělí stejně jako děti každodenně mohou uviděti. Jeden zatížen je darem tonů, zpíváním si ukracuje den, druhý, stižen kletbou gramofonů, z očistce rád byl by vykoupen, třetí sbírá známky, jak kde vyjdou, na čtvrtého denně křeče přijdou, pátému je v duši smutno stále, šestý usmívá se neustále. 9 Někdo zatížen je stálým psaním nedbaje, že nebude se číst, jiný zatížen bakšiše braním, z cizí mísy stále touží jíst. K tomu přijdou zatížení další zrádcováním, lží, šplhačstvím, falší, s nimiž lidé jako dary svými prolézají třeba potrubími. Kdo je hvězdičkami zatížený, opouští přesnadno rodný štěp, a ten, koho zatížily ženy, dobrovolně lehá na oštěp, někdo daltonismem hrozným trpí, lípu nerozezná vedle chrpy, jaký div, že častokrát se najde, kdo zatížen renegátstvím zajde. Mimo lidi také často věci pojednou zlá nemoc zatíží, v budovách tak snadno jako v kleci čmelíci jsou děsnou obtíží. Jednou se jim říká nepotismus, jindy zoveme je servilismus, také často lze jim říci tmářství, ale nejčastěji otrokářství. Zatížením trpí celé země, u nás šlechta je tou nemocí, již si ošetřujem’ velejemně a nechcem’ si od ní pomoci. Celé věky šlape naše práva fideikomisem nazvaná kráva, která shltla v spravedlnost víru a dala nám práva na papíru. Že i státy nejsou imunními, kdo by o tom pochybovat chtěl, proto důsledně jsou pasivními majitelé kapes, duší, těl. Zatížení nikde není malé, stejné v Alpách jako na Urale.Urale, k jehož vyléčení stačí ruce schopné zvednout prapor revoluce. 10