FALEŠNÉ GESTO.

Josef Lukavský

FALEŠNÉ GESTO. Panu Q. Kocianovi.
Jsem chudý akrobat, jdu po života laně a moje kozelce se časem také líbí, když kráčím zahalen kams k Nesmrtelna bráně za malý honorář, jejž principál mi slíbí. Zástupy pode mnou se zatajeným dechem krok každý sledují vyboulenými zraky, vzdech můj jde dolů k nim a dále strašným echem a praví: ubohý – je nejvýš pod oblaky. Oh, tuční krtkové, oh, zpropadený davedave, tvou duši nechci znát v své akrobatské pýše – pukrle udělám dojemně usmívavé, až konce dospěji té krkolomné výše. Jsem chudý akrobat vysoko v oblacích a vy jste – dobráci, zmámení silou chtění, bych náhle falešně do výše ruce zdvih’ a padl na dlažbu k sensaci ukončení. 78