DĚTSTVÍ.

Ferdinand Písecký

DĚTSTVÍ.
Úsměvy matky a otecko přísný, s rozenci hry a s kamarády, chatrče, škola a kostel – ty spády na návsi, v hoře, kde pásával klisny, ty květné louky a život neúlisný, však sladký a plný smíchu i vády, ty děti veské, jež měly ho rády, v tom žil jsi už tehda tajnými sny. Měl ptáky rád a mráčků bílé pěny a duše v slabém těle křídly bila, když k hvězdám vzlét zrak jeho zanícený. A vrchol Bradla tiše, vážně hleděl, v hruď mladou z něho proudila se síla....síla... Že shledají se někdy, vrch ten věděl. 7