VZHŮRU!
Krok za krokem se dlouhý průvod plíží
a těžce, zvolna kráčí příkrou strání.
Jak jinak stoupal on, jenž neznal stání!
Jej vůle nesla výš nad zemskou tíži.
A dolů klesl nutností, jež kříží
nám naše cesty. My vždy vzhůru hnáni
být musíme, a dolů bez váhání
se sami vrháme, nás kletba stará tíží.
Nuž jděme krokem jen, kam bleskem vzlétal
náš bohatýr, leč sami neklesejme,
by podél našich cest květ bílý vzkvétal,
by duše naše byly lásky zdroji.
I s bleskem, vichřicí se v zápas dejme,
a padneme-li, padněm mužně v boji!
E: av; 2006
16