Z nečistě vzňatých trav střevlíčích houfů teče

Richard Weiner

Z nečistě vzňatých trav střevlíčích houfů utečeteče Z nečistě vzňatých trav střevlíčích houfů utečeteče
 měděné magma. Demon zpupně trůní, výhní se zpíjeje. – A spasmodické křeče zděšených sfer, žíhaných čmoudem vůní. Běsnící vedro, kvasem jich trpíc, drásá vlastní své útroby. Strunkají stařečtí cvrčci, splihlý dráždíce chtíč. Vilná vražda se krčí pod chlípnou zemí, jež lenivě sukni kasá. Polední ženky, zpustle znectěné krasavice, znalecky odkrývají vnadidla zpocených stehen, a náhle, běsem jaty, vstaly a zoufajíce, na rzivých mezích spílají pustému osudu běhen. Polední demon tehdy, zraky byv krhavými slunce, jež vrcholilo, takto ztupil, vítězně rozhlédl se, z výhně upil, nedbale důtky vzal a švihl jimi. 34
Básně v knize Mnoho nocí:
  1. A bylo chýrné roztržení mračen,
  2. Rozklenout srázné sametové černo
  3. Na špici dýky, která usmrtila,
  4. Den ještě. Za řinoucím mřížovím halasného slapu
  5. Chovají odevzdané beránky, milující svá rouna
  6. TUCHA SMRTI JE KRÁSNÁ...
  7. – – – jenž řekl: – Věci ochuzují,
  8. Hnětu – hnětu –
  9. Ústa blahem zkulacená
  10. Z nečistě vzňatých trav střevlíčích houfů teče
  11. STACCATO
  12. Náměstí dáví tmu leklejší té, jíž se potí
  13. VZPOMÍNKA Z MORVANU
  14. Trpko pohledět,
  15. Citlivé báně echa pružně komíhají
  16. Odkud? – S ledovců. – Odkud? – Z hlubin. –
  17. VÁLKA
  18. Pastucha haleká, a myslivé se níží
  19. Trýznivá věta,
  20. Jméno! – Tvé jméno pravé, ty,
  21. Hedvábné hmaty vyplašených stonů,
  22. Hymnickým rytmem plynou úlomky létavic
  23. Prasklá kde duha se klene
  24. Mnoho nocí tísní se na cestách svatebčanů,