Hedvábné hmaty vyplašených stonů,

Richard Weiner

Hedvábné hmaty vyplašených stonů, Hedvábné hmaty vyplašených stonů,
 zbloudilých, beznadějných stonů milionů, ach, lidských stonů zabloudilých v kosmu, hedvábné, marné hmaty po vesmírných strunách splihlých, hluchých. A nářky nastřádané ve vyhaslých lunách, rdoušených sluncí skřek, jenž tone v mutných vlnách kosmických pasátů, a průvan prázden, který sháší orkány katastrof i aleluja ptačí, prostorů ticho je tesem ztroskotání. Na drama bez děje se rozuzlení snáší jak viditelná hudba ku podivu čárná, a je to bílá hudba drásavě jednotvárná jak slunná pohroma, nepřehledná a marná, jako klid neodvratných osudů. Houpavá lana vykleštěných zvonů. Zásnubné pobratimství početí a skonů v drásavě jednotvárné hudbě kosmů. Hedvábné marné hmaty po vesmírných strunách uzlí se v uzel, jemuž meče není. 59
Básně v knize Mnoho nocí:
  1. A bylo chýrné roztržení mračen,
  2. Rozklenout srázné sametové černo
  3. Na špici dýky, která usmrtila,
  4. Den ještě. Za řinoucím mřížovím halasného slapu
  5. Chovají odevzdané beránky, milující svá rouna
  6. TUCHA SMRTI JE KRÁSNÁ...
  7. – – – jenž řekl: – Věci ochuzují,
  8. Hnětu – hnětu –
  9. Ústa blahem zkulacená
  10. Z nečistě vzňatých trav střevlíčích houfů teče
  11. STACCATO
  12. Náměstí dáví tmu leklejší té, jíž se potí
  13. VZPOMÍNKA Z MORVANU
  14. Trpko pohledět,
  15. Citlivé báně echa pružně komíhají
  16. Odkud? – S ledovců. – Odkud? – Z hlubin. –
  17. VÁLKA
  18. Pastucha haleká, a myslivé se níží
  19. Trýznivá věta,
  20. Jméno! – Tvé jméno pravé, ty,
  21. Hedvábné hmaty vyplašených stonů,
  22. Hymnickým rytmem plynou úlomky létavic
  23. Prasklá kde duha se klene
  24. Mnoho nocí tísní se na cestách svatebčanů,