HOSPODA

Jaroslav Kolman Cassius

HOSPODA
Má hospoda je stranou posvícení a samota v ní bledé ruce spíná. Tam černý sen se v rudé perly pění jako hladina těžkého vína. Tam přijde host a těžce k stolu sedne.sedne, jako se sedá na pelest postele, a těžkou rukou sklenici svou zvedne: Na zdraví, přátelé! Na duši leží prach a všední špína, která jí krásu užírá, já přišel přivoněti k rudé růži vína a políbit bledé rty upíra. Ať zrudne bledý sen a rudá touha zbledne v sluneční koupeli, ať krása opilá svůj závoj zvedne a láska se osmělí. 41 Ať svět se jako prázdný pohár zvrátí, který je dopitý. Neslyšíš smuteční hudbu hráti z kouzelné ulity? Má hospoda je stranou posvícení, sem nezaléhá kolovrátků hlas. Tam černý sen se v rudé perly pění a orlím křídlem mává věčný čas. 42