JÁ NEJSEM SMUTEN
Já nejsem smuten, to jen písně moje,
zaklínající stesk mých opožděných žní.
Pozdního zrání zpěv, šum zbloudilého roje
i píseň podzimní melancholicky zní.
Já nejsem smuten, to jen písně moje
melodii snad mají bolavou,
když protrhnou se v srdci staré zdroje
a zatopí je jarní záplavou.
Já nejsem smuten. Nemám žádný žal.
Má píseň radostně jak jarní míza tryská.
Jak smutná byla krása, kráčící opodál,
oč smutnější je blízká, tak strašidelně blízká!
V jezero azurové, radosti, vnoř sítě
a smutnou rybku ulovíš ze hlubin.
Obejmi plamen a popel políbí tě.
Hory a oblaka i křídla mají stín.
39
Radostně volám v slunný krásy kraj
své štěstí jako prozpěvují ptáci.
Já nejsem smuten, to jen stinný háj
mou píseň tesknou ozvěnou mi vrací.
40