A KVETOU LILIE BÍLÉ...

Jan Rokyta

A KVETOU LILIE BÍLÉ...
A kvetou lilie bílé a narcisy bílé kvetou – v ty tiché, daleké míle, ó, vezmi mou duši kletou! Kde světlo měsíce svítí, kraj omdlévá sladkou vůní, kde bílé leknínů kvítí se k zamlklé chýlí tůni; kde všecko hluboce mlčí, jak v tajemství skryto stínu – kde stopy neuzříš vlčí, kde nezkvete kalich blínu; kam duše bělostné chodí v své neznámé, tajné touze – ó, v kraj ten budiž mou lodí, žít chtěl bych tam s tebou dlouze! 31 Svou léčit duši tam kletou, jít v daleké s Tebou míle, kde bílé narcisy kvetou a lilie kvetou bílé... 32