NAŠE LÁSKA.

Jan Rokyta

NAŠE LÁSKA.
Tak jak to jaro letošní je naše láska smutná; strom ve květu sic k nebi ční, však o paprscích marně sní – obloha pláče rmutná. Pták písně schoulen v haluzíchhaluzích, tich ve snění se ztrácí – sní jiné země o luzích, kde v slunci plane květů sníh a v písních hýří ptáci. Déšť v mladých listech šelestí a chladná zem jej vpíjí – jen pohlížíme s bolestí, jak padá květ snů o štěstí a máj den za dnem míjí... 43