SV. GOTHARD.

SV. GOTHARD. 20. dubna 1423
Dost shovívání, zrádní páni! Ať si kříže držíte se nebo kalicha, jen za prospěchem vaše srdce pospíchá, jen světské pro zboží vám bije mnohá – pro ně zradíte i Pána Boha. Svobody se bojíte i lidu božího, jenž po ní touží – před nimi se dech vám ouží, proti nim i s Antikristem stojíte. Řád v zemi chcete? Také já ho chci, však ne jak vy, nevěrní pokrytci, ne aby vládl Zikmund král, jenž s Husem zrádně hrál a nyní hraje s námi o kalich i svatou o pravdu a zákon boží, o zem naši, jejíž hoře množí, drže se v ní pánů nestálých. Pravdy boží, země, řeči naší vrah chce rozdrtit nás v prach, by spoutal naše svědomí a soudcům Husovým je vzdal – vy s ním jste za statky a za domy i za vládu, již vám by dal. Dost, pane Čeňku z Vartenberka, 49 tvého pokrytství! Lež zvábila tě, hříšná dcerka, že se zlatem stkví – s ní souzen budeš, zvážen na váze, než přesypou se sutky. Věrným blaze, nevěrníkům neblaze! Již na misce tvé skutky – Pravda stojí u váhy. Jsi statný muž, tvář sličná tobě dána, nemáš nedostatek odvahy, řeč výmluvnou, prý vzor jsi pána. Hřivnu bohatou ti svěřil Bůh – nuž, jak mu splácíš dluh? Víš, jak tě zval, bys bránil jeho pravdy val – víš, jak ti volit dal: buď kalich, nebo král. Tys volil: krále’s odsoudil, že pobloudil, že zradil Husa v Kostnici; že v městě Vratislavi pro kalich muž boží pravý soudem jeho smýkán ořem k hranici; že koruny byl české lupičem a nepřítelem národa, jejž, jda svým za chtíčem, jak Jidáš Krista zaprodá; by zničil jej, že prohlásil jej za kacíře, nevěrného víře, 50 kázal legátovi vydati naň kříž. Zda, pane Čeňku, hanbou neshoříš, když vzpomeneš, jak’s volal Čechy, pod ztrátou že cti i hrdla, zboží s celou obcí boží bránit mají kalicha a rodné střechy proti Zikmundovi zrádci – a jak, sotva přešli dnové krátcí, otevřel jsi Zikmundovi hrad a Prahu zradil s celou obcí českou? Dnes jsi kázal proti vrahu umírat – a zítra zvals jej zadní stezkou. Sám ses odsoudil, by pošlapána byla tvoje korouhev a postavena na pranýři. Jsi zvážen, hanba je tvůj díl, jsi lehkým nalezen jak hrstka plev; žes hřivnu promrhal, trest na tě míří. V ruce mé tě vydal Bůh, mně splatíš dluh. Zde čekám na tě, abych oplatil ti vrchovatě za tvou proradu i druhů tvých. Než slunce nachýlí se k západu, tvá sláva shoří jako vích. Že zde jsi již? Že s koňů ssedáte a po pahorku stráni 51 v útok za mnou ženete se v klusu? Milí páni, jenom výš a blíž! Hned vás slavně uvítají hřmící hlavně. „Vzhůru, bratří, hrubou střelbu z kusů! Potom střelci, kopiníci řádu rytířského, sudličníci a cepníci lidu rozličného pány uvítejte, jak se sluší na ty, kteří věrnost pravdě ruší!“ – – Proč ten rychlý útěk, pane z Vartenberku? Sprovodím tě aspoň chasou koněberků. A pak v tiši někde na Veliši přemýšlej, proč byl tvůj pád, zda pomohl ti od Zikmunda dračí řád. A svatý Gothard nad Hořici ještě potomkům ať věků po vichřici svědčí o tobě i o mně, boží o pravdě a jejím zákonu, kdo bránil ji až do skonu a kdo ji zrazoval jak Jidáš věrolomně. [52]