DÍVCE ŠESTNÁCTI LET.

Jan Rokyta

DÍVCE ŠESTNÁCTI LET.
Kam zrak tvůj, dítě, hledí v snech? Nač ptá se? Co tam tuší? Kam duch tvůj vzletěl na křídlech? Snad v neznámý kraj duší? Snad stýská se ti v údolí slz, žalostí a bolů? Ó, snad tě srdce nebolí, že Bůh tě poslal dolů? Ach, nedívej se smutně tak, že v cizí rosteš zemi – snad požehnáním je tvůj zrak, tvůj dumný pohled němý... Jsi jako lilje bílý květ, jenž na stvolu se chýlí: kol v mračnech prachu hýří svět – a květ tu stojí bílý. A poutníka, jenž kol jde v chvat, ten obraz jistě vzruší, na bílém květu utkví rád – a bude lepším v duši... [41]
Básně v knize Když se připozdívá...:
  1. PODZIM.
  2. VZPOMÍNKA.
  3. KDYŽ MOTÝL ODLETĚL.
  4. JE MI AŽ K SLZÁM SMUTNO...
  5. ŽENY.
  6. DÁVNÉ ŘEČIŠTĚ.
  7. NEZNÁMÝ STESK.
  8. KYTARA.
  9. VĚČNOST.
  10. SNÍ ZEMĚ PŮLNOČNÍ...
  11. DUŠE ZEMŘELÝCH.
  12. CO BUDE PAK...?
  13. BEZ ODPOVĚDI.
  14. MATOUŠ, XXVI, 38.
  15. PES.
  16. DUŠE.
  17. SÁM.
  18. DÍVCE ŠESTNÁCTI LET.
  19. PŘÍTELKYNI.
  20. PO LETECH.
  21. KDE ROSTOU TY RŮŽE...?
  22. JSI TY TO?
  23. UVRHLI DO JÁMY ŽIVOT MŮJ...
  24. PO DÁVNÝCH STOPÁCH.
  25. JEPTIŠKA.
  26. KRAJEM SEVERNÍM.
  27. ADVENTNÍ.
  28. ZIMNÍ NOCI.
  29. BŮH LÁSKA JEST.
  30. POJĎTEŽ KE MNĚ VŠICKNI...
  31. VELKÝ PÁTEK.
  32. POD KŘÍŽEM.
  33. PANE, KAM KRÁČÍŠ?
  34. KONEC VĚKU.
  35. VE TMÁCH.