S. O. S.

S. O. S. Ladislavu Vycpálkovi
Šroub zlomen... Bouře žene nás přímo na útes... Dej signál, Derriene! Loď tone... S. O. S!... Zběsile moře vzpíná studená chapadla... Vše z kajut! – Evelyna najela na bradla... 82 Do člunů ženy, děti! My muži zemřem dnes... V noc pustou z vraku letí poslední S. O. S.... – – – – – – – – – – – – – – – –
Ty slyšíš, muži moře? Ty nasloucháš? Ty bdíš? Za vlnou vlna hoře se vzdýmá výš a výš, v hlukotu vlnobití slyš! signál S. O. S.... Je velký zákon žití: Mně zítra, tobě dnes... Ty slyšíš, muži moře? Ty nasloucháš? Ty bdíš? Za vlnou vlna hoře se v pěnách řítí blíž, 83 s východu, strany jižní, západu, půlnoci tou chvílí volá bližní k záchraně, k pomoci, snad v mlze plachých zraků lesk chorý zahlédneš, zoufalý zápas vraku, spas duši mou!, v nich čteš... Ty slyšíš, muži moře? Ty nasloucháš? Ty bdíš? Olovem dusí hoře, zalyká křivdy tíž, snad stačí jedno slovo, jediný ruky stisk, by v srdce člověkovo proud nové lásky trysk... 84 Je velký zákon žití: Mně zítra, tobě dnes... V hukotu vlnobití slyš! signál S. O. S., loď namiř paží mladou tam, v nejdravější proud... Než mrzácky žít zradou, líp láskou zahynout... Finosello, Corse.
85