3. Welká Praha
Gen wšak do rayonu Welké Prahy
wnikla naše Tatra hlaub a wíc,
děs nás gal, krew stydne, bledne líc...
Běda! Upadli gsme mezi vrahy...
Šipkau letí mimo Ďáblic prahy,
Kostomlaty maudře mígegíc.
W tom wšak: „Hostiwař!“ nám zařwe wstříc
gakýs wausáč s ukrutnými tahy...
Samé Hrdlořezy gen a Práče
wida wůkol, wolám: „Krč se! Krč!“,
na šoféra, který skoro pláče...
Kbely, Kyge kolem hlaw nám fičí...
A gá mumlám: „Tatro! Leť a vrč!
Čechowé gsau národ holubičí...“
62