VI. Od ledna ležel voják v nemocnici.

Petr Křička

VI.
Od ledna ležel voják v nemocnici. Od ledna ležel voják v nemocnici.
 Paresis nervi ischiadici. Na mnoho mysliti musel v té době, těžkého, neveselého. Rty zaťaty, leckterou pochoval v sobě naději života svého... Jaro... Jaro... Pučící klen za oknem vídal se kývat. Zahradě spící, než vzbudil ji den, kosa slýchával zpívat. Jaro... Ve zraku vítězný jas, dnes blízko šlo, ve květech čelo... Své srdce voják slyšel v ten čas: krvácelo. 16 A jedenkrát v dubnu... Jaký den!... Zavýsklo přímo do oken. Vstal voják. Drže se za stěžeje, na židli nejistě vkročí. Hledí. Sad zelený v slunci se chvěje... Pod oknem cesta se točí. Tak známá, tak obyčejná byla, šedá, tři oblázky na ní... Tak podivná, nová, jak přítel milá... Chtěl se jí dotknouti dlaní... Blízek jí býti... Snáze bylo mu žíti. 17
Básně v knize Hoch s lukem:
  1. I. Hoši, kdybych na housle uměl hrát,
  2. II. Na lavičce u kamen seděli jsme spolu.
  3. III. Těch zástup, kdo tiše žili,
  4. IV. STROFOU SAPFICKOU.
  5. V. Jan Burda, mlynář ze Zvole,
  6. VI. Od ledna ležel voják v nemocnici.
  7. VII. Lučina mladá a sličná jiskří, vlní se, blyští,
  8. VIII. Mraky se valí nad čely skal,
  9. IX. ŠTÉVA.
  10. X. LISTOPAD.
  11. XI. NEŠŤASTNÝ JANO.
  12. XII. SVIT LÁSKY.
  13. XIII. My mnoho slov jsme mluvili
  14. XIV. Jako každý člověk přišlas na svět, umřeš.
  15. XV. Hluboké lesy, spíte, spíte...
  16. XVI. PSANÍ OD MRTVÉ.
  17. XVII. NA PAMÁTKU MALÍŘE OTAKARA MARVÁNKA.
  18. XVIII. ZAVEDENÝ OVČÁK.
  19. XIX. DÍVKA Z PŘEDMĚSTÍ.
  20. XX. Jak ve dnech úzkosti, dnech ponížení
  21. XXI. MLADÝ ŽAL.
  22. XXII. Stesk po rytmech nových zas hlubinu vlní
  23. XXIII. NOVINA.
  24. XXIV. Vy „ne“ jste řekla. Budiž tak...
  25. XXV. JENNY.
  26. XXVI. RATOLEST S KVÍTKY.
  27. XXVII. Daleko v městečku jižním,
  28. XXVIII. Ten pohled vážný sbohem-li byl,
  29. XXIX. NA STAROU NOTU.
  30. XXX. Předu, předu len,
  31. XXXI. Vzbudila se... K lůžku běží.
  32. XXXII. T. G. M.
  33. XXXIII. Život mnou smýkal, rval mne a sápal,