XXIX. NA STAROU NOTU.

Petr Křička

XXIX.
NA STAROU NOTU. NA STAROU NOTU.
 Oťasovi Nejedlému. Je to chůze po tom světě, kam se nohy šinou! Když nás, brachu, milá nechá, kde vzít honem jinou? Ej, to bylo živobytí, bylo sakramentské... Co si našinec má počít bez té ručky ženské? Kam jen sáhnu, na prst prachu, podlaha – jak bota. Límec! Velký Bože, límec! Kam se propad’, slota? 67 Z košile mi lokty lezou... Ech, co bych dál mluvil!... Na okně pár drzých vrabců hnízdo si mně uvil!!! Co já s nimi? Inu v troubě, v troubě sedím zkrátka. A jak vidím, smím se těšit ještě na vrabčátka!... Abych po špičkách teď chodil, dveřmi bál se vrznout! Což si troufnu okno zavřít?... No, a já mám zmrznout? Je to někdy, kamaráde, po tom světě jízda! Ale vidíš... Čtyři mladé vyvedl jsem z hnízda... 68
Básně v knize Hoch s lukem:
  1. I. Hoši, kdybych na housle uměl hrát,
  2. II. Na lavičce u kamen seděli jsme spolu.
  3. III. Těch zástup, kdo tiše žili,
  4. IV. STROFOU SAPFICKOU.
  5. V. Jan Burda, mlynář ze Zvole,
  6. VI. Od ledna ležel voják v nemocnici.
  7. VII. Lučina mladá a sličná jiskří, vlní se, blyští,
  8. VIII. Mraky se valí nad čely skal,
  9. IX. ŠTÉVA.
  10. X. LISTOPAD.
  11. XI. NEŠŤASTNÝ JANO.
  12. XII. SVIT LÁSKY.
  13. XIII. My mnoho slov jsme mluvili
  14. XIV. Jako každý člověk přišlas na svět, umřeš.
  15. XV. Hluboké lesy, spíte, spíte...
  16. XVI. PSANÍ OD MRTVÉ.
  17. XVII. NA PAMÁTKU MALÍŘE OTAKARA MARVÁNKA.
  18. XVIII. ZAVEDENÝ OVČÁK.
  19. XIX. DÍVKA Z PŘEDMĚSTÍ.
  20. XX. Jak ve dnech úzkosti, dnech ponížení
  21. XXI. MLADÝ ŽAL.
  22. XXII. Stesk po rytmech nových zas hlubinu vlní
  23. XXIII. NOVINA.
  24. XXIV. Vy „ne“ jste řekla. Budiž tak...
  25. XXV. JENNY.
  26. XXVI. RATOLEST S KVÍTKY.
  27. XXVII. Daleko v městečku jižním,
  28. XXVIII. Ten pohled vážný sbohem-li byl,
  29. XXIX. NA STAROU NOTU.
  30. XXX. Předu, předu len,
  31. XXXI. Vzbudila se... K lůžku běží.
  32. XXXII. T. G. M.
  33. XXXIII. Život mnou smýkal, rval mne a sápal,