POVZDECH.

Zdeněk Knittl

POVZDECH.
To, milý bože, věru rád bych znal, jak se to asi na tom světě děje, že, nad čím někdo, dítě, zaplakal, muž, často později se tomu směje. A naopak zas věděl bych tak rád, čím je to, – otázka mi hlavou letí, – že zapláčeme si, a častokrát, nad čím jsme kdysi smávali se, děti! 15