NOCTURNO.

Zdeněk Knittl

NOCTURNO.
Již nebem hvězdy počly prokmitati – my sami šli jsme cestou podle trati. Noc byla tichá, vlahá, červencová. My objati šli dlouho beze slova. Tu děl jsem: V Tobě mír mi může zkvésti. A Ty jsi řekla: Tys jen moje štěstí! Pak šli jsme dále nocí roztouženou, a já se tázal: Chceš být mojí ženou? Ty k ňadru jsi se přitiskla mi s chvěním a odpověď jsi dala políbením. Ó, noci hvězdnatá! Ó, noci krásná! Ó, noci přesvatá! Ó, noci šťastná! 66