Večer života.

Večer života. MUDru. Arturu Flatovi.
Když v dávnu je, co radostí se zove, čerň života se zjeví na posledním listu. Tvář zvážní – objeví se rysy nové, a člověk – zjistí v sobě pessimistu! Had láska srdce opustí a chvatem chlad podivný se v šedé chodby nitra krade... Je bezcennébezcenné, co kdysi bylo zlatem, a směšně sestárlésestárlé, co bylo mladé... A květy, které v duši vykvétaly, své hlavy kloní – večer stíny prodlužuje a smutné chladno polem vane z dáli a šedá mlha z nekonečna pluje... A ruka – v stíny když se duše noří – bezděky mrtvě chladnou zbraní pohrává si... A mozek – filosof – představy tvoří o černi – která za hrobem je asi... 37 Zří tvrdě – (trochu příliš opravdově) stesk, pláč a smích a lásku – všechny komedie, a vidí bezcennost v svém každém slově a diví se – že dosud ještě žije!... Když v dávnu je, co radostí se zove, čerň života se zjeví na posledním listu. Tvář zvážní – objeví se rysy nové a člověk – zjistí v sobě pessimistu! 38