Chtěl bych, kdybych moh, Ti věřit, dítě!

Vladimír Frída

Chtěl bych, kdybych mohmoh, Ti věřit, dítě! Chtěl bych, kdybych mohmoh, Ti věřit, dítě!
 V jeseni své rád bych věřil v jaro, že se vrátí. Jako v černou noc bych vnořil se v Tvých vlasů sítě, jako ten, kdo o zítřek se nemusí zas báti. Rád bych hlavu položil na Tvoje srdce mladé, chtěl bych, kdybych mohmoh, Ti věřit, dítě – zvolna babí léto na luka svůj závoj klade, v jitru Tvého dne však v svoje pouta nechytí Tě. V resignaci usmívám se, marnost všeho cítě, oko moje vlhké v západ za obzor se dívá. Chtěl bych, kdybych moh, Ti věřit, dítě – marno toužit po dnu, když už pozvolna se stmívá. Marno toužit po dnu, když už pozvolna se stmívá, zvolna babí léto na luka svůj závoj klade. V jeseni své rád bych věřil v jaro, že se vrátí – chtěl bych, kdybych moh, Ti věřit, dítě! 24
Básně v knize Prchající stíny:
  1. J. V. SLÁDEK
  2. VIKTORU DYKOVI
  3. P. ANTONÍNU KOLÁŘOVI
  4. PLÁČ
  5. STARÝ RUKOPIS
  6. IN MEMORIAM
  7. NENAROZENÉMU DÍTĚTI DO PAMÁTNÍKU
  8. DCEŘI ANATOMA
  9. SONET V LISTOPADU
  10. SONET na zadní stranu podobizny.
  11. VEČER V LESE
  12. MODLITBIČKY
  13. NOC V SRPNU
  14. RANNÍ POZDRAV
  15. BEZESNÁ NOC
  16. Chtěl bych, kdybych moh, Ti věřit, dítě!
  17. SLOKY
  18. JSI SE MNOU!
  19. PŘED BOUŘÍ
  20. SFINX
  21. ZNÁMÝ KRAJ
  22. OTÁZKY
  23. SONET
  24. PRO DOMO SUA
  25. BOLEST
  26. U MOŘE
  27. FINALE