PRO DOMO SUA

Vladimír Frída

PRO DOMO SUA
Víc křivdám neklnu, jež do cesty mi život vmet, ni utrpení, jak v mládí kdys, kdy divoce se stiskne bujný ret, krev v žilách pění. Kdy okem bleskne žár a v odvetu se zatne pěst a mračno v duši. Teď nejvýš kalným okem pohlednu do věčných hvězd, kde mír se tuší. Víc křivdám neklnu, ba dokonce jim žehnám snad, i světa zlobě, vím, každou ranou, kterou v duši zasažen jsem padpad, jsem blíž jen Tobě. 34