ŽIVOT.

Vladimír Frída

ŽIVOT.
Život věru jest jak skřínka Pandořina; krásným bohů darem zdá se v prvém mžiku, věnem, které dali věční smrtelníku, květem nejkrašším, jenž spadl s jejich klína. Taký šťastný sen je dost již velká vina, aby dřív, než se rtů splynou slova díku – jak již zmar se tají v každém žití vzniku – vynořilo se zlo, bolest a strast jiná. Čím jsi rost’ a več jsi doufal, bolí, pálí, pykáš teď, že otevřel jsi žití bránu. A přec k tomu boji vezpod naděj dali. Proto lehce sneseš cestou každou ránu, proto úskalím tím propluješ k ní snadně. Trochu tepla... zklamání víc... a jsi na dně. 12