Evoluce.

František Sekanina

Evoluce.
Zdrán, poutník zemdlený, vlas lianami spletlý, jsem vyšel z pralesa... Cár togy dolů visel a struny varita se zpřetrhány chvěly... Ó, s bohem, stínů hro a květy pryskyřníků! Na černé obloze stál velký bílý měsíc. Má milko tajemná, jaks velebná a krásná! Loď chrámu Mystiky, kam nepoznán jsem vkročil, tvým světlem nemocným je celá zatopena! Ó, milko nádherná! Můj šat je skropen rosou! Zda smím tě obejmout, když s togy cár mně vlaje? Ten chlad tě nezleká a nahota mých údů? Ó, milko tajemná, jaks velebná a krásná! Tvůj zjev se usmívá a moje srdce pláče – Nuž, s bohem, stínů hro a květy pryskyřníků! PRAHA, ÚNOR.
57
Básně v knize Za nocí chmurných i světlých:
  1. Soucit.
  2. Herodias.
  3. Smrt Rafaellova.
  4. Sochař.
  5. Andělské intermezzo.
  6. Chci bojovat!
  7. U okna.
  8. Přirovnání.
  9. Cestou k rodnému kraji.
  10. V seně.
  11. Motiv z rodné vsi.
  12. Vánoční genre.
  13. Oběť.
  14. Vidění.
  15. Sonet melancholický.
  16. Sonet antický.
  17. Sonet závěrečný.
  18. V předtuše nádherného Jitra.
  19. Evoluce.
  20. On třtinu nalomenou nezlomil...
  21. V zahradě věků.
  22. Vzpomínka.
  23. Blahá píseň.
  24. Již kvete hloh...
  25. Teď odejdi...
  26. Ty růže nádherné...
  27. Dotknuti písní národní.
  28. Duo.
  29. Jabloň.