SVÉ MÍLE.

František Sekanina

SVÉ MÍLE.
Z Tvých modrých očí, zlaté dítě, se na mne směje celý svět – ó, jak bych mohl Tvojí lásky a Tvojí duše zapomnět! – Hle, usměješ se v roztoužení –: ó, jakým Tys jen andělem! Hrom dozní v nitru, blesky zhasnou, my v tichém míru v nivy jdem a trháme si v kytky kvítí a zpíjíme se v noční jas – Ó, rci mi, dítě – možno žíti, květ kdyby zvad’ a paprsk’ zhas’? A kdyby naše čistá láska jak lilije květ odkvetla? – – Věř, že jen v tichém lkal bych pláči, však v tmy šel místo do světla..!světla...! 38