DOBA NAPOMENUTÍ.

Michal J. Mareš

DOBA NAPOMENUTÍ.
Doba, kdy blíží se rychle se krátící dny – kdy v noci jinovatky šeď se v trávy stele a ve dne hřejivé paprsky provádí svou výstřednost – připomínající poslední ruď v tváři nemocného na smrt – kdy rozkvetou ojedinělé květy v uschlém listoví kaštanů – kdy motýl vylétne, by v noci zmrzl a trubci vyštváni kdy létnou bezradni, kdy v teskné ticho hvízdne pták – kdy na řekách a v sadech pusto je – toť doba posvátná – neboť ona jest Časem Napomenutí. – V té době přicházím sám k sobě a radostný pláč mi podává svátost odpuštění a bez Boje bych odešel k spravedlivé matce – k oné na věky trvající, jediné a dokonalé Komuně. 7