DĚTSKÁ MELODIE.

Kamil Berdych

DĚTSKÁ MELODIE. Matce.
Já nechtěl zranit. Jen své duši v žízni po krotké pravdě té dát krůpěj studenou... Já netušil, že zvědavost má vyzní jak rána nožem v citlivou hruď Tvou... Slyšel jsem děti, jak se ptaly matek – kdy přijde tati – v klín jich stuleny... V mé duši povstal náhle divný zmatekzmatek, jak šel bych bos přes horké kameny... A já se ptal, ten náš, kde léta mešká, že bych se tak rád k němu přitiskl... (Oh! V sedmi letech!...) A Tvá ruka těžká zakryla proud, jenž z řas Ti vytryskl... Ten večer smutný byl... U horkých kamen do tmy jsme seděli, beze slov, poprvé... Tvým bolem a svým prohřešením zmámen, Tvé i své tajemství poznal jsem teprve... A nechtěl jsem vědět..vědět... Jen duši své v žízni po krotké pravdě té dát krůpěj studenoustudenou, a zranil jsem přece... Jak bolest ta vyzní?... Kam spustit ruku k ráně zdviženou?... 9