DISSONANČNÍ MELODIE.

Kamil Berdych

DISSONANČNÍ MELODIE. Miloši.
Kdybych měl svědomí, zpíval bych žalmy, ale to poslední alkohol vzal mi... A když jsem se pustil už po proudu vzteklém, když jsem se rozešel s nebem i peklem, nad čím se rouhat, nad čím se smát, a nad čím dnes ještě resumovat?... Takovou palčivost ve hrudi cítím, už táhne, snad potáhne celým mým žitím... A kdybych si zpívat chtěl, srdce mi mlčí, hlas v hrdle selže mi, sveze se, chrčí... Nad čím si zazpívat? Nad čím se smát, když nemůžeš nic milovat?!... A pro své dítě smutný mám příklad: já dosyta v žití se nenajed’ třikrát... Za všecku práci, již zrobil jsem tady, život bych pěkný měl. A tak mřu hlady. Vztah celku k sobě jsem nepochopil a dnes jsem poslední naději propil! Proč bych se rouhal, proč bych se smál a proč bych hloupě resumoval?!... 45