Je chvíle tichého snění...

K. Egor

Je chvíle tichého snění..snění...
Je chvíle tichého snění, kdy změněna v tajemství světlasvětla, Tvá duše bílá a čistá v mé samoty zázrakem slétla. Je zpěvům podobna tichým, jež ve chrámech dalekých pějí, je vlnám podobna tůní, jež vzdávaj’ se větrů mých reji. Jak kdyby z étheru byla a z pavučí hedvábi stkána, jak ptačí ohlasy jarní, jak světelné úsměvy rána. Je chvíle tichého snění, kdy duše má tajemství vzdálená slyší: Tvá bytost v božství se změní, a boha pak pochopím v samot svých tiši. 44