Podzim mládí.

František Sís

Podzim mládí.
Neznámé stíny procházely duší spjatou bolestí viny ztrávené, v zlomených nárazech korunami třásly smutečních stromů mých zahrad prosněných, z nichž dýmem žíravým míza vysýchala z kůry znavené, v marném čekání rosy z hlubin mých studní zazděných. Stromy k zemi své šíje klonily, píseň svou nedohrály, listí jich ve vlnách umdlených padalo v slabosti horečné, seschlé plody s chutí z ulice prachu visely matně, v chorobě nedozrály. A zvolna sypal se popel vychládlý, proudem přikryl vegetace trosečné. Vše vydechovalo dusící athmosferu pouště těžkých tlaků, všude znělo monotonní ratolestí zvadlých volání, jichž žízeň nesýcena křičela hlasem marným na řady mraků, jichž hlad v zemi neplodnou v námaze prázdné ryl ve ztuhlém lkání. 43 Uprchly vůně sýcené tisícem květů v jediném brány sklonění, v nepřátelských touhách sežloutlé slzy zadumčivou padaly vráskou, bloudící úzkostí v zvětralém akkordu tony v hrob stoupaly v smrti šumění, hlasem vyznělým třásly v chorobných strunách poutanou života maskou. 44
Básně v knize Umdlené stíny:
  1. Umění.
  2. Vlna štěstí.
  3. Mysterium snění.
  4. Snů horkých krev.
  5. Čekání lásky.
  6. Lásku chci.
  7. Troska vášně.
  8. Do mého nitra padal sníh.
  9. Píseň.
  10. Marně jsem polibek smýval.
  11. Slza.
  12. Květy opadaly.
  13. Prchly illuse.
  14. Smutek rozkoše.
  15. Poslední světlo.
  16. V duši mou se zakous’ vzteklý pes.
  17. Žijte jen.
  18. Blíny v duši.
  19. Úzkost duše.
  20. Má duše prchá.
  21. Pod nárazy hynu.
  22. Bílé objetí.
  23. Kde jsi, Ženo –
  24. Na hlavu mou sypala rudé květy.
  25. Kořist vášní.
  26. Kletba lásky.
  27. Hadové vylézají z doupat svých.
  28. Rád mám mrtvá těla.
  29. Rozkoše pěna vyráží na rty.
  30. Mstivý zpěv.
  31. V hrdé samoty své prchám.
  32. Můj hrob vystelte rudými růžemi.
  33. Rouhavá kantilena.
  34. Modlitba.
  35. Podzim mládí.
  36. Jdu tmou.
  37. Sentimentální ironie.