Návrat.

Bohuslav Květ

Návrat.
Má duše po čase vždy vrací se zas k Tobě, Pane, jak holubice v archu Noemovu. Létala nad povrchem Země, hledajíc dnem i nocí příhodné místo pro umdlená křídla. A dni se zatměly, noci zas rozšeřily..rozšeřily... kam hlédla, hukot Bídy vln se valil zemským Údolím, i zželela se ubohé ta marná, nekonečná cesta a do Tvé archy, Pane můj, se vrací znova v pokoře... 70