Mé království.

Bohuslav Květ

Mé království.
Znáš tiché Údolí, kde nad stajeným lesů pláčem vášnivý reflex zapadajícího slunce hrá? Jsou dálky zamlklé... jen mezi stíny stromů se někdy vzdušné zjevy dívčí kmitnou... pak vlažným vzduchem hlas Boha Myšlénkou k srdci promlouvá... Toť mé je Království! A šťasten jsem, že v těchto končinách se dosud nikdy půda nezachvěla pod lůzy písní zvířeckou, již z cizích Území sem slyším časem zaznívat v stlumených ozvěnách... 71