II. A ne a ne, a stokrát ne,

Josef Mach

II.
A ne a ne, a stokrát ne,
A ne a ne, a stokrát ne,
ni zbla v tom pravdy není, co v znělce málo obratné jsem psal ti v roztoužení.
Kdyby i pravdou byla snad půl mého přirovnání, a já jak Petrarka měl psát znělky o milování, a kdybych ještě krásněj psal než onen básník vlaský a v zvučných rýmech vyplýtval žár všechen svojí lásky, a kdyby lásky strast i slast vyzpíval verš můj chabý, – příměru mého druhá část přec pravdou nebyla by. 24 Neb Laurou nemohu tě zvát. Ta v celé svojí kráse přec tobě souborem svých vnad by nevyrovnala se. Má Lauro, nad vše krásnější! Srdce mé prudce bije. Kéž láska tvá je zkonejší, než chlad tvůj usmrtí je! 25