VIII. Měla prý už třicet hochů,

Josef Mach

VIII.
Měla prý už třicet hochů, Měla prý už třicet hochů,
 žádného však jako já, ve mně vidí více trochu prý i záblesk genia. Řekla mi to zrovna dneska: „Ty jsi vskutku genius.“ Já jsem řekl: „Ty jsi hezká,“ ona řekla: „Ty máš vkus.“ Za mne také modlívá se, ač prý v Boha nevěří, vždycky u večerním čase, když se Praha sešeří, nad tím směšným, malicherným efemerním lidským já šumí kamsi v klenbu nebes její Ave Maria! 34 Pro Machara hoří celá, říká: „To je genius!“ Ráda by ho poznat chtěla, vídeňského milce Mus. Dívko moje nad vše sladčí, ty máš vskutku divný vkus. Což pak ti už nepostačí pouze jeden genius?
Básně v knize Robinson Krusoe:
  1. PROLOG.
  2. A JÁ NEUMÍM TANCOVAT...
  3. PODZIM.
  4. PRÁZDNINY 1897.
  5. BALLADA.
  6. VELKONOČNÍ.
  7. CESTA NA VSI.
  8. PO LETECH.
  9. ANARCHISTI.
  10. I. Jak Petrarka, jenž prvně Lauru svoji
  11. II. A ne a ne, a stokrát ne,
  12. III. Mé verše četla, Kriste Ježíši!
  13. IV. Já nejsem zrovna slavofil,
  14. V. Dnes zvláštním smutkem duše má se trudí.
  15. VI. Až umru a má bytost v nicotu
  16. VII. Má milá chodí po nábřeží.
  17. VIII. Měla prý už třicet hochů,
  18. STRAŠIDLA.
  19. VĚNOVÁNÍ.
  20. VÍRA A SKEPSE.
  21. NOSTALGIE.
  22. POVÍDKA O KRÁLI ZLODĚJŮ.
  23. VYZNÁNÍ.
  24. NA MOŘI.
  25. X. Y.
  26. KRAJAN.
  27. EXTRÉMY.
  28. LETNÍ MEDITACE.
  29. RÁD BYCH SE ZA MLÁDÍM ROZLETĚL...
  30. NOC V ALPÁCH.
  31. FRANCIE.
  32. TRIDENT.
  33. INŠPRUK.
  34. NOC KRÁČÍ NAD PRAHOU...
  35. I. Teplá noc. Již předlouho mi
  36. II. Nemocen byl jsem. V posteli
  37. III. Konečně tedy má jsi, má!
  38. IV. Přišla jsi ke mně v snách. Hladila vlasy mé,